Respektovat ~ tolerovat.
Cítíme ten rozdíl?
Na první zaznění možná ne,
ale v životě ten rozdíl lze pocítit dost znatelně.
Tolerance je totiž jako neforemná černá kostka,
která se rozhoduje „ostře“ něco nebo někoho trpět, i přesto, že se jí nelíbí
a tak stále zůstává v té nebezpečné a ostré formě, která pak kdykoliv vyčte a ublíží.
Respekt je příležitost k růstu a vývoji.
Je spíše jako kolečko, které má různou velikost a tloušťku, podle toho,
jak moc jsme schopní otevřít se ~ lidem a situacím.
Otevřít se za účelem diskuze o tom, co se nám líbí a nelíbí.
Je potřeba spousty sil a odvahy pro to společné propojení
a vyslechnutí vzájemných pocitů a potřeb.
Proto často máme tendenci formovat se do té černé kostky
bez možnosti větší změny pohledu a názoru na věc, chování, člověka.
Je to snazší, než být ten pružný kroužek, který svou velikost
a tloušťku stále mění na základě svého strachu a otevření.
Vždy se bojíme ublížení a nepochopení.
Právě od té černé kostky „tolerance“ s ostrými rohy.
Nechceme, aby nás někdo toleroval. Chceme, abychom byli pochopeni a respektováni.
I „ne“ můžeme komunikovat a přijímat s láskou a respektem...
.
.
.
.
.
Pokračování v PODZIMNÍM Mandalovníku.