23. MANDALA ~ NESPOUTANOSTI

Jsme jako vítr, který lze jen těžko spoutat.
Víme, kdo jsme, nemusíme se dál skrývat.
My ani to, co se v nás odehrává.
Můžeme si dovolit rozprostřít se všude v (mezi)prostoru.
Pustit tu pomyslnou uzdu, kterou se sami svazujeme a poutáme.

Čím větší tendenci máme nasazovat pouta sami sobě,
tím více chceme poutat i druhé.
Nerozumíme totiž tomu,
jak si mohou dovolit projevit se,
protože my sami to neděláme.

Proč? Bojíme se?
Sebe nebo druhých?
Toho, co řeknou, nebo co se v nás objeví?

Jsme divocí, jsme vášniví, jsme energičtí
~ jsme nespoutaní ~ nejen v té živočišnosti...
Nespoutaní jsme v jakékoliv přirozenosti a autentičnosti,
kterou zrovna p(r)ociťujeme.

NESPOUTANOST v projevení jakýchkoliv emocí, pocitů a rozpoložení,
jako je...
.
.
.
.
.
.
...pokračování v LETNÍM Mandalovníku.