Dívejme se strachu tváří v tvář.
Když na něj pohlédneme, tak vidíme plameny, které spalují naše touhy.
Je to přesně to, co nám stojí v cestě za našimi sny.
Když si ale uvědomíme, že vše funguje v dualitách a protikladech...
Možná v tom strachu uvidíme spíše srpky měsíce a naproti tomu slunce.
Jak už jsme zmiňovali, měsíc je iluze ~ stejně jako strach.
Měsíc totiž pouze odráží sluneční svit a využívá jeho potenciál.
Bez něj nemá sílu.
Stejně jako náš strach, který živíme představami
a způsoby myšlení, které nám ubližují.
Když jej přestaneme živit, ztrácí na síle.
Stejně jako noční svit měsíce.
Světlo a tma.
Noc a den.
Bez obou polarit by svět a život nebyl v rovnováze.
Strach není špatný. Je přirozený.
Beze strachu bychom neměli co překonávat a nevážili si tolik úspěchů.
Nesmíme však dopustit, aby nás omezoval.
.
.
.
.
.
.
...pokračování v LETNÍM Mandalovníku.